V Českém Krumlově bylo 28. října 2018 oslaveno 100. výročí vzniku Československé republiky vskutku velkolepě. Schwarzenberští granátníci, motivováni odkazem svých bývalých kolegů, připravili ve spolupráci s městem Český Krumlov, kláštery, krumlovskou prelaturou a správou zámku Český Krumlov celodenní program s cílem důstojně připomenout převratné události roku 1918 v naší zemi a především v našem městě, v nichž významnou roli sehráli před sto lety právě krumlovští granátníci (více v článku ZDE).
Program byl skutečně bohatý – mimo tradiční ranní ceremonii vztyčování gardových praporů a troubení fanfár ze zámecké věže, jež se koná o každém státním svátku, si granátníci připravili v rámci oslav 100 let republiky v Českém Krumlově, aby jubilejní oslavy byly opravdu výjimečné, i obnovení dvou po desetiletí nevídaných zvyklostí – první Krumlovskou kirchparádu a první dělovou salvu nad městem ve 21. století.
Po ranním ceremoniálu vztyčování praporů na granátnické strážnici na Gardeplacu, II. nádvoří zámku Český Krumlov, během něhož zazněly ze zámecké věže slavnostní granátnické fanfáry, česká zemská hymna a česká státní hymna v podání gardových trubačů, se tak granátníci ze zvuků odbíjení kostelních zvonů vydali v pochodu, tzv. kirchparádě, na mši svatou v hlavním krumlovském chrámu – kostele sv. Víta, kam takto na výsost slavnostně přibyli poprvé od roku 1940 na základě pozvání českokrumlovského preláta.
Ku slavnostní mši, která měla mimo jiné připomenout i unikátní společnou kirchparádu vévodských granátníků a československých vojáků, jež se uskutečnila v roce 1918 po připojení města Český Krumlov k nové republice, přinesli granátníci do kostela sv. Víta prapor města a státní vlajku, přičemž vlastní mše se zúčastnili podle staré místní tradice, jež se datuje až do 30. let 19. století v souvislosti s každoroční kirchparádou na počest vévody Josefa II. knížete ze Schwarzenbergu. Po mši svaté, kterou zakončil působivý společný zpěv Svatováclavského chorálu v podání nejen chóru, ale i věřících a granátníků, se gardisté vydali zpět na krumlovský zámek, aby ze Zámeckého vrchu odpálili svou první dělovou salvu od roku 1930 a vůbec první salvu ve 21. století.
Krátce před polednem za slavnostního vyzvánění krumlovských zvonů vypálili granátníci celkem osm dělových salv (o jednu více než v roce 1930), aby symbolicky ohlásili první hodinu života samostatného československého státu, jenž byl vyhlášen 28. října 1918 v 11 hodin dopoledne u sochy sv. Václava v Praze římsko-katolickým knězem Isidorem Zahradníkem. Za zmínku na paměť stojí, že vlastní počet odpálených ran u příležitosti výročí v roce 2018 přitom ani sami granátníci nemohli dopředu odhadnout, jelikož k dispozici bylo pouze jedno střelbyschopné dělo. Cílem tak bylo odpálit tolik ran, kolik dělo do přehřátí dovolí – v ideální případě pak překročit číslo sedm, což byl počet ran vypálených granátníky naposledy v roce 1930, a snad i dosáhnout celé desítky, aby byla vypálena jedna rána za každé desetiletí existence naší republiky. Dělo nakonec dovolilo souvisle odpálit ran osm, což sice nebyla kulatá desítka, nicméně vypáleno bylo přeci jen o jednu salvu více než v roce 1930, přičemž i samotná osmička symbolicky korespondovala s „osmičkovým“ rokem, a tak hejtman gardy Martin Neudörfl mohl spokojen a s uznáním poděkovat gardovým ohněstrůjcům Gr. Janu Prokešovi a Gr. Marku Šimonovi. Úspěšná první dělová salva granátníků ve 21. století se přitom mohla uskutečnit jen díky laskavé asistenci a odbornému dozoru Policie České republiky, Městské policie Český Krumlov, Hasičského záchranného sboru a Červeného kříže Český Krumlov.
Jubilejní oslavy granátníci zakončili společným vzdáním pocty svým bývalým kolegům, kteří se v dobách monarchie zasloužili o rozvoj a zachování kulturního života někdejší česko-jazyčné menšiny v Českém Krumlově a o vznik republiky v řadách československých legií.
Tento závěrečný slavnostní akt proběhl v klášterním kostele Božího těla, staré baště krumlovské české menšiny, kde na tamní varhany v rámci společného koncertu místních hudebních spolků zahrál českou hymnu pan Ladislav Vrchota, vnuk granátníka Františka Vrchoty, významného českokrumlovského hudebníka a vlastence, který přesně před sto lety zahrál na ty samé varhany jako první v Českém Krumlově po vyhlášení republiky hymnu „Kde domov můj“, čímž městu a jeho obyvatelům oznámil obnovení české státnosti v rámci nového československého státu.