Vyvěšení o státním svátku
Knížecí prapor, tj. Prapor panujícího knížete ze Schwarzenbergu, vévody krumlovského, lidově „knížecí vlajka“ či častěji „vévodský prapor“, je jedním ze tří středně-velkých praporů vyvěšovaných Vévodskou tělesnou stráží v Českém Krumlově – Schwarzenberskou granátnickou gardou, při granátnické strážnici na Gardeplacu, gardovém nádvoří Státního hradu a zámku v Českém Krumlově.
Modro-bílý knížecí prapor, tj. prapor v barvách vlajky panujícího knížete ze Schwarzenbergu, vévody krumlovského je jediný gardový prapor vyvěšovaný granátníky na strážnici samostatně a to na centrální žerdi. O státních svátcích a při výjimečných příležitostech, jako jsou státní návštěvy nebo celonárodní výročí, je knížecí prapor vyvěšován spolu s Praporem republiky a Praporem země České, přičemž se dodržuje rozmístění Země-Republika-Kníže, tj. v takovém případě přenechává knížecí prapor nejčestnější místo uprostřed symbolu české státnosti, Praporu republiky v barvách české státní vlajky, a druhé místo praporu v barvách české zemské vlajky.
Knížecí prapor je v Českém Krumlově odpradávna vyvěšován jako zástava vévodů krumlovských z rodu knížat ze Schwarzenbergu, vyjma přestávek vynucených nacistickou okupací a komunistickou diktaturou, přičemž se v tomto někdejším hlavním městě Krumlovského vévodství jakožto symbol jeho slavné minulosti dodnes těší velké úctě.
Modrá a bílá, tzv. Schwarzenberská bikolóra, jsou však tradičními slavnostními barvami nejen Českého Krumlova, ale mnoha dalších měst spojených se schwarzenberskou tradicí, především v rámci někdejšího Schwarzenberského dominia v jižních Čechách. V minulosti se tak i města Hluboká nad Vltavou, Třeboň, Černá na Šumavě, Protivín, ale i severočeské Louny nebo Postoloprty pravidelně odívala v modrou a bílou a to až do okupace republiky a následného vyhnání knížecí rodiny z Čech nacisty v roce 1940.
Granátníci vyvěšující prapor
Masová obliba schwarzenberského modro-bílého praporu a jeho veřejné vyvěšování mimo knížecí zámky se datuje k závěru 19. století, kdy se schwarzenberská bikolóra stala symbolem českého státoprávního boje – vyvěšování českého národního bílo-červeného praporu se totiž v dané době na mnoha místech v Čechách rovnalo protistátní provokaci, a tak modro-bílý prapor knížat ze Schwarzenbergu, která stála v čele politické fronty za obnovení české státnosti v rámci soustátí, se jakožto právně nepostižitelný symbol stal oblíbenou protestní alternativou pro ty, kteří odmítali vyvěšovat namísto českého praporu prapor habsburský či především často vnucovaný velkoněmecký.
Situace dokonce došla tak daleko, že se v roce 1900 po Vídni začaly šířit poplašné zprávy o tom, že demonstrativní vyvěšování schwarzenberských praporů a vlajek v Čechách signalizuje přípravy Čechů na státní převrat a vyhlášení obnoveného a nezávislého Českého království s princem a knížetem Bedřichem ze Schwarzenbergu jako novým českým králem. Z tohoto důvodu obliba modro-bílého praporu i jako projevu jihočeské identity a švarcenberáctví přetrvala až do let 1938/1940 a nástupu nacistické diktatury. Naposledy se tak celé jižní Čechy oděly v modrou a bílou ještě za První republiky v roce 1930 při příležitosti velkolepých oslav 70. narozenin Jeho Jasnosti knížete Jana Nepomuka II. Přesto však pouze v Českém Krumlově jakožto někdejším vévodském sídle má díky granátníkům vyvěšování knížecího praporu i dnes stejně jako v minulosti charakter formálního a vysoce ceremoniálního aktu.
V rámci Programu obnovy hradní stráže v Českém Krumlově – Schwarzenberské granátnické gardy, z. s. je spolu s obnovením celosezónní stráže granátníků na Gardeplacu v areálu zámku rovněž předpokládáno i obnovení vyvěšování knížecího praporu při každodenním ranním střídání stráže, tj. pravidelném denním aktu, jenž se má stát významnou kulturní a turisticky velmi atraktivní událostí obohacující harmonogram všech návštěvníků města a areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov.
První vyvěšení knížecího praporu od vyhnání Schwarzenbergů z Čech nacisty v roce 1940 proběhlo při návštěvě Jeho Jasnosti knížete Karla Jana, vévody krumlovského, v Českém Krumlově v rámci oslav osvobození města americkou armádou 5. května 2016. První společné vyvěšení Knížecího praporu, Praporu země České a Praporu republiky ve 21. století se uskutečnilo o nejvýznamnějším českokrumlovském tradičním svátku – na sv. Václava a v Den české státnosti 28. září 2016.