Ve dnech 12. až 14. srpna 2017 zažilo městečko Murau v rakouském Štýrsku oslavy výjimečného charakteru i nebývalého rozsahu. V tomto roce se totiž potkala dvě významná kulatá jubilea spojená s historií tohoto města a schwarzenberským rodem – 400. výročí příchodu Schwarzenbergů na Murau a 80. výročí narození Jeho Jasnosti panujícího knížete Karla Jana ze Schwarzenbergu, vévody krumlovského, vlastníka murauského zámku.
Na přání Její Jasnosti kněžny Terezy byli vrchní knížecí správou v Murau na tyto unikátní oslavy povoláni granátníci Vévodské tělesné stráže v Českém Krumlově – Schwarzenberské granátnické gardy, kteří tak v době konání oslav podnikli do Štýrska slavnostní výjezd, vůbec první v historii gardy, aby v prvních dvou dnech jejich konání doprovázeli knížecí rodinu.
Město Murau s renesančním zámkem Obermurau v horním Štýrsku představuje nepsané hlavní město „Schwarzenberského království“ ve 21. století. Do tohoto dvoutisícového městečka se totiž z Českého Krumlova, Českých Budějovic a Třeboně po zestátnění majetku J. J. Dr. Adolfa ze Schwarzenbergu, Ph.D. v roce 1947 přesunuly pozůstatky knížecí administrativy v jižních Čechách a s ní i reálné sídlo schwarzenberského rodu. Od poloviny 20. století až dodnes tak Murau představuje jak ústřední centrum knížecí správy, tak i jedno z posledních měst, kde stará a u nás pamětníky dodnes oslavovaná tzv. švarcenberácká tradice nebyla přerušena a nadále pokračuje a vzkvétá, tj. ta tradice, jež po tři staletí až do let 1947–1948 významně utvářela podobu života a kulturu jižních Čech.
Při návštěvě tohoto malého štýrského města, které za svými pomyslnými hradbami uchovává toto staré dědictví a pozoruhodný svět, vzdáleně připomínající období první republiky u nás, lze dodnes potkat knížecí zaměstnance v typických švarcenberáckých stejnokrojích, vážené schwarzenberské archiváře nebo hrdé městské gardisty, kteří o svátcích a slavnostech pochodují ve svých uniformách ve štýrských barvách městem nebo v místních hospodách diskutují nad kvalitním knížecím pivem.
Kdysi nevýznamné městečko Murau, nad nímž dnes vždy, je-li přítomna Jeho Jasnost, vlaje velká osobní standarda panujícího knížete ze Schwarzenbergu tak, jako tomu bývalo do II. světové války zvykem u nás na Hluboké, je tak ve 21. století středobodem celého schwarzenberského světa, pročež není překvapením, že místní obyvatelé jsou na toto své dědictví náležitě hrdí. V roce 2017 se přitom potkala dvě významná jubilea spojená s historií jak rodu knížat ze Schwarzenbergu, tak i města Murau. V roce 2017 totiž uplynulo 400 let od příchodu schwarzenberského rodu na Murau a 80 let od narození J. J. panujícího knížete Karla Jana ze Schwarzenbergu – a obyvatelé Murau se rozhodli tato dvě kulatá výročí náležitě oslavit.
V průběhu tří dnů uspořádala knížecí administrativa ve spolupráci s městem oslavy, jichž se vedle obyvatel města Murau a mnoha významných hostí zúčastnili i knížecí zaměstnanci z celého světa a pochopitelně i členové rodiny panujícího knížete ze Schwarzenbergu. Na tyto oslavy, které se nesly v jedinečném rodinném duchu tak, jako tomu bývalo ještě za první republiky v jižních Čechách, byli pozváni i granátníci Vévodské tělesné stráže v Českém Krumlově. Granátníci vyjeli do Murau poprvé ve své historii, přičemž k poctě J. J. knížete Karla Jana vypálili po svém příchodu na zámek Murau svou vůbec první slavnostní salvu ve 21. století a první od roku 1938 a to díky zapůjčení zbraní od doposud činné Městské gardy v Murau, založené již v roce 1616, jejíž členové kolegy granátníky z Českého Krumlova v Murau srdečně přivítali a kamarádsky doprovázeli po celou dobu jejich operování ve Štýrsku.
Není bez zajímavosti, že první granátnická salva ve 21. století a první po roce 1938 byla vypálena z karabin sovětské výroby typu Mosin-Nagant, které v Murau zanechala v roce 1955 po ukončení spojenecké okupace Rakouska Rudá armáda pro potřeby tamní městské gardy, přičemž patrony, které byly k této první granátnické salvě od roku 1938 použity, byly darem z roku 1991 od jediného prezidenta Sovětského svazu Michaila Sergejeviče Gorbačova.
Na přání Její Jasnosti kněžny Terezy pak byli granátníci v průběhu oslav pozváni i na sobotní soukromou hostinu určenou pro členy knížecí rodiny. Jednalo se o poctu, které se granátníkům naposledy dostalo u příležitosti 70. narozenin Jeho Jasnosti knížete Jana II., přičemž u této příležitosti vydal hejtman gardy s ohledem na výslovné přání Její Jasnosti granátníkům výjimečné povolení zúčastnit se hostiny v parádních uniformách. Následujícího dne pak granátníci doprovodili knížecí rodinu na ranní slavnostní mši v kostele sv. Matouše, po jejímž skončení vévodští granátníci odpálili slavnostní salvu u příležitosti obou jubileí. Po veřejných adresách na schodech kostela se obyvatelé města, knížecí rodina, vévodští granátníci, městští gardisté, knížecí zaměstnanci a všichni hosté odebrali ve slavnostním průvodu na velkolepou hostinu v podzámčí, kde všichni účastníci společně poobědvali jako jedna velká rodina.
Schwarzenberské oslavy v Murau byly zakončeny třetí den odhalením sochy na počest Jeho Jasnosti panujícího knížete Karla Jana starostou města a pojmenováním murauského náměstí na „Náměstí Karla Schwarzenberga“.
Vévodská tělesná stráž v Českém Krumlově děkuje administrativě J. J. panujícího knížete ze Schwarzenbergu a všem knížecím zaměstnancům v Murau za srdečné přijetí krumlovských granátníků stejně jako Městské gardě v Murau za oddanou asistenci a kamarádskou spolupráci. Schwarzenberská granátnická garda rovněž děkuje společnosti P. M. H. z Českého Krumlova za patronát, který spolu s knížecí administrativou nad výjezdem granátníků převzala, a za její aktivní podporu.