Prapor republiky je jedním ze tří středně-velkých praporů vyvěšovaných Vévodskou tělesnou stráží v Českém Krumlově – Schwarzenberskou granátnickou gardou při strážnici granátníků na Gardeplacu, gardovém nádvoří Státního hradu a zámku v Českém Krumlově, pravidelně v průběhu roku o státních svátcích a rovněž při významných událostech, jako jsou celonárodní výročí nebo státní návštěvy.

Prapor republiky je na granátnické strážnici vyvěšován vždy pospolu s Praporem země České a Knížecím praporem, přičemž se dodržuje rozmístění Země-Republika-Kníže. Nejčestnější místo uprostřed soustavy tak náleží symbolu českého státu, praporu v barvách české státní vlajky, tj. Praporu republiky. Druhé místo vlevo od tohoto praporu zaujímá prapor v českých zemských barvách, zatímco vpravo je vztyčován schwarzenberský modro-bílý prapor, tj. prapor panujícího knížete ze Schwarzenbergu, vévody krumlovského.

Prapor republiky v soustavě gardových praporů vystupuje jako symbol samostatného českého státu, České republiky, ale i její předchůdkyně, republiky Československé, s jejíž existencí byly spojeny osudy českých zemí po velkou část 20. století. V rovině symbolické pak přítomnost praporu v barvách české a československé státní vlajky v rámci soustavy praporů při jejich společném vyvěšování rovněž upomíná na zásluhy rodu knížat ze Schwarzenbergu o český stát a republiku.

Tradice vztyčování praporů Vévodské tělesné stráže v Českém Krumlově – Schwarzenberské granátnické gardy o státních svátcích je i ve 21. století projevem občanské a regionální hrdosti obyvatel města Český Krumlov. Již od svého obnovení v roce 2016 je však zároveň i demonstrací jihočeské vzájemnosti stojící na společné historii a schwarzenberské tradici jihočeských měst. Bylo to totiž z rukou představitelů dvou dalších schwarzenberských sídelních měst – Hluboké nad Vltavou a Třeboně, z nichž granátníci přijali chybějící prapory, tj. Prapor republiky a Prapor země České, aby mohla být tradice jejich vyvěšování v Českém Krumlově obnovena (viz níže).

Vůbec poprvé ve 21. století byl Prapor republiky vztyčen granátníky na Gardeplacu o nejvýznamnějším svátku českokrumlovské a zemské tradice, na svátek svatého Václava 28. září 2016.

V případě výjimečných ceremonií je při slavnostním vyvěšování praporů Prapor republiky vztyčován za zvuků či zpěvu české státní hymny.

Symboly republiky na zámku v Českém Krumlově

Současná česká státní vlajka je původní československou státní vlajkou, která byla schválena a přijata jako vlajka Československa v roce 1920. Od vzniku republiky v roce 1918 až do roku 1920 se jako čsl. státní vlajka používal český zemský prapor, tj. bílo-červená bikolóra, který na zámku v Českém Krumlově vlála již od 19. století (více o historii původní české vlajky v článku ZDE). Teprve v roce 1920 byl na základě několika důvodů, praktických i symbolických, umístěn na českou zemskou a národní vlajku modrý klín, čímž vznikla podoba dnešní české státní vlajky.

Československá státní vlajka, dnes česká státní vlajka, zdobila za První republiky zámek v Českém Krumlově jak o státních svátcích, tak i u příležitosti mnoha dalších významných událostí a to nejenom na Gardeplacu. Například v roce 1930 vlál s věže krumlovského zámku mohutný československý prapor po celou dobu všelidových oslav 70. narozenin Jeho Jasnosti knížete Jana Nepomuka II. ze Schwarzenbergu.

O sedm let později v roce 1937 se zámek rovněž dočkal velkolepé výzdoby v knížecích a státních barvách. Na zámku byla vztyčena více jak desítka praporů v barvách republiky na několik metrů vysokých žerdích od Tumplacu až po Gardeplac v rámci uvítání prezidenta Dr. Edvarda Beneše, který na vévodský zámek v Českém Krumlově přijel na základě pozvání od Jeho Jasnosti Dr. Adolfa ze Schwarzenbergu, aby zde jménem vlády převzal finanční dar na dostavbu pohraničního opevnění proti rostoucí hrozbě nacistické říše.

Jen o rok později však vláda vydala město Říši a tradice vyvěšování knížecích a českých praporů se stala pochopitelně nebezpečnou provokací, přičemž po následném vyhnání knížecí rodiny do exilu a zabrání českokrumlovského zámku spolu s celým majetkem Dr. Schwarzenberga nacisty, již vlály v Českém Krumlově výhradně jen rudé vlajky s hákovým křížem.  Přestože se po osvobození československá vlajka na krumlovský zámek vrátila, tradice jejího vyvěšování společně s knížecím praporem se měla stát brzy opět provokací.

Nejprve byl v roce 1947 českokumlovský zámek v rozporu s právem znárodněn spolu s celým majetkem Dr. Adolfa Schwarzenberga na základě nechvalně známého zákona Lex Schwarzenberg. O rok později bylo s konečným nástupem komunistické diktatury rozhodnuto o tzv. „dočasném pozastavení“ činnosti Schwarzenberské granátnické gardy, čímž knížecí prapory v Českém Krumlově vystřídaly na více jak 40 let vlajky sovětské.

V dobách, kdy zámek v Českém Krumlově vlastnila knížata ze Schwazenbergu, vlála s jeho věže již v 19. století nejprve česká zemská vlajka a ve 20. století vlajka československá. Komunisté a další kolaboranti se Sovětským svazem však vlajku naší republiky – vyvěšovanou knížaty ze Schwarzenbergu – nahradili rudou pěticípou hvězdou, která hyzdila zámeckou věž v 50. letech 20. století.

Teprve v roce 2016 bylo spolu s obnovou granátnické gardy a její činnosti v areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov rozhodnuto v souladu s Programem obnovy a jeho cíli o obnovení tradice vyvěšování praporů granátníky na strážnici gardy. Obnovení této tradice bylo přitom umožněno na základě dvou stěžejních darů, tj. samotných praporů, Praporu země České a Praporu republiky, které granátníkům věnovalo město Třeboň a starosta města Hluboké nad Vltavou Ing. Tomáš Jirsa

První vyvěšení praporu republiky granátníky Vévodské tělesné stráže v Českém Krumlově ve 21. století se symbolicky uskutečnilo na nejvýznamnější svátek města Český Krumlov a země České, tj. na svátek sv. Václava a v Den české státnosti, 28. září 2016 v rámci ceremonie, během níž granátníci z rukou starosty města Hluboká nad Vltavou, Ing. Tomáše Jirsy, prapor převzali a vyvěsili spolu s Knížecím praporem a Praporem země České, který přijali od starostky města Třeboň, Mgr. Terezie Jenisové.

Prapory Vévodské tělesné stráže v Českém Krumlově – Schwarzenberské granátnické gardy, jsou tak nejenom symbolem českokrumlovské hrdosti a české státnosti, ale i jedinečným projevem jihočeské vzájemnosti a sounáležitostí tří schwarzenberských sídelních měst Český Krumlov, Třeboň a Hluboká nad Vltavou stojící na jejich společné historii a schwarzenberské tradici.

(mn)

Česká státní hymna v podání českokrumlovského sboru Bellaria, který pěvecky doprovodil první vyvěšení Praporu republiky granátníky ve 21. století na Gardeplacu SHZ Český Krumlov dne 28. září 2016 na svátek svatého Václava

 

Zdroje:
Archiv Schwarzenberské granátnické gardy
SOA Třeboň – Český Krumlov

Citace: NEUDÖRFL, Martin. Prapor republiky. In: Schwarzenberská granátnická garda [online článek]. Český Krumlov: Schwarzenberská granátnická garda, z. s., ©2015–2017, Poslední změna článku 21. 1. 21:58. Dostupné z: http://www.krumlovskagarda.cz/prapor-republiky/

zpět do historie / zpět k praporům