V roce 2015 byl na základě dobrovolné občanské iniciativy koncipován a zahájen tzv. Program obnovy hradní stráže v Českém Krumlově, jehož cílem je plnohodnotná, důstojná a trvale udržitelná obnova činnosti Schwarzenberské granátnické gardy jako hradní stráže v areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov a ve městě Český Krumlov v kompletním rozsahu, v jakém Schwarzenberská granátnická garda vyvíjela svou činnost v podobě ustálené od poloviny 19. století až do roku 1948.

Činnost granátnické gardy se do roku 1948 vedle široké škály vedlejších aktivit primárně obohacujících kulturní život samotných obyvatel města Český Krumlov u příležitosti státních svátků a významných událostí (slavnostní přehlídky, každoroční dělové salvy, čestné stráže, hudební produkce gardového orchestru, fanfáry ze zámecké věže, vztyčování praporů etc.) sestávala především z celoroční každodenní stráže granátníků na granátnické strážnici na II. nádvoří Státního hradu a zámku Český Krumlov, zahrnující každodenní ceremonie spojené se střídáním stráže v pravidelném hodinovém intervalu.

Na počátku 20. století představovala Schwarzenberská granátnická garda vůbec poslední osobní hradní stráž na území Československé republiky i kontinentální Evropy, přičemž i po vzniku republiky v roce 1918 byla s ohledem na zásluhy schwarzenberského rodu o hospodářský, sociální a kulturní rozvoj jižních Čech zachována jakožto jedinečné historické dědictví a významný symbol společné minulosti obyvatel města Český Krumlov a regionu.

Činnost českokrumlovské hradní stráže byla po dvou stech letech její existence přerušena v roce 1948 poté, co Komunistická strana Československa uskutečnila převzetí moci v republice a zahájila rozklad jejího demokratického zřízení. Schwarzenberská granátnická garda, jejíž přetrvávající existence odporovala základním záměrům a propagandě Komunistické strany Československa, byla jeden měsíc po násilném státním převratu rozpuštěna. Město Český Krumlov a jeho obyvatelé tak byli neospravedlnitelně připraveni o významnou část svého kulturního dědictví a identity.

„Naším cílem je výhradně obnova plnohodnotná, důstojná a trvale udržitelná. Tyto tři stěžejní podmínky jsou základním kamenem celého Programu obnovy.“

Formálním obnovením Schwarzenberské granátnické gardy v roce 2015 jako občanského sdružení přistoupili zapojení občané a dobrovolníci k aktivní realizaci tzv. Programu obnovy hradní stráže v Českém Krumlově, jehož účelem je skrze realizaci konkrétních kroků, aktivit a projektů organizovaných do tematicky koncipovaných bodů dosažení jasného cíle celé iniciativy, tj. plnohodnotné obnovy činnosti hradní stráže k roku 2018.

Plnohodnotné obnovení činnosti Schwarzenberské granátnické gardy jako hradní stráže v Českém Krumlově představuje v případě své úspěšné realizace nejenom návrat autentické historické tradice posilující kulturní bohatství města Český Krumlov a regionů jižní Šumavy a jižních Čech, nýbrž i znovuuvedení unikátního, vizuálně efektního a turisticky velmi přitažlivého prvku zpět do areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov a města Český Krumlov, nemajícího na území kontinentální Evropy obdoby.

V první polovině 20. století byla Schwarzenberská granátnická garda vedle jednotek Královské tělesné stráže v Londýně a Královské tělesné stráže v Kodani jednou ze tří posledních operujících granátnických stráží na světě, přičemž stejně, jako tyto dva protějšky v Londýně a Kodani dodnes představují pro tato dvě evropská hlavní města důležitou součást jejich kultury a identity, i Schwarzenberská granátnická garda byla do roku 1948 pro město Český Krumlov a jeho obyvatele důležitým kulturním symbolem a zároveň i významným turistickým lákadlem.

V případě dosažení cíle Programu obnovy by obnovení činnosti Schwarzenberské granátnické gardy v praktické rovině opět obohatilo kulturní život obyvatel města Český Krumlov a zároveň v rovině symbolické vrátilo město Český Krumlov po bok hlavních měst Spojeného království Velké Británie a Dánska, čímž by pozitivním způsobem ovlivnilo obraz města Český Krumlov jako turisticky jedinečné destinace v očích celého světa.

Program obnovy hradní stráže v Českém Krumlově s ohledem na význam odkazu této jedinečné historické tradice a rovněž i na význam její plnohodnotné obnovy pro město Český Krumlov a jeho obyvatele spolu s jejími přínosy v oblasti kultury i výrazně pozitivními dopady na podnikání a turismus na celoregionální úrovni, představuje reintegraci Schwarzenberské granátnické gardy jako hradní stráže v Českém Krumlově zpět do života města jako postupnou a vzájemně provázanou sérii logických kroků, které mají tento proces zdárně dovést k hlavnímu vytyčenému cíli, tj. k plnohodnotné obnově činnosti hradní stráže.

Program obnovy je zároveň koncipován takovým způsobem, aby byla obnova hradní stráže v Českém Krumlově nejenom plnohodnotná, nýbrž i důstojná a trvale udržitelná, zajištěním finanční soběstačnosti gardy, podmiňující obnovení celoroční stráže.

Formálním obnovením Schwarzenberské granátnické gardy v roce 2015 a následným obnovením její činnosti v prosinci téhož roku byl na základě Programu obnovy proces její reintegrace úspěšně zahájen, přičemž i nadále tento program postupně přibližuje návrat schwarzenberských granátníků zpět na Gardové nádvoří zámku v Českém Krumlově, aby se po 70 letech černé granátnické medvědice se stříbrným štítem staly k roku 2018 opět hrdým symbolem města Český Krumlov.

Níže uvedený bodový výčet, aktuální k 30. 1. 2017, představuje základní cíle Programu obnovy hradní stráže v Českém Krumlově pro rok 2017, na jejichž základě má být dosaženo plnohodnotné obnovy její činnosti do roku 2018

Cíle Programu obnovy hradní stráže v Českém Krumlově

1. Obnovení činnosti Schwarzenberské granátnické gardy ✓ (splněno)
   • Význam: zahájení procesu postupné reintegrace gardy zpět do života města Český Krumlov
2. Založení Archivu Schwarzenberské granátnické gardy ✓ (splněno)
   • Význam: zajištění odborného dohledu nad procesem postupné a citlivé reintegrace gardy zpět do života města Český Krumlov spolu se soustavným prohlubováním vědeckého poznání o její historii
     
3. Spuštění Systému veřejného financování hradní stráže v Českém Krumlově (probíhá)
   • Význam: aktivizace podnikatelských subjektů na základě občanské sounáležitosti za účelem podpory a financování obnovy hradní stráže v Českém Krumlově, jakožto podniku s významným dopadem na rozvoj turismu a podnikání ve městě Český Krumlov
     
4. Obnovení tradičních svátků a slavností v Českém Krumlově (probíhá)
   • Význam: zahájení procesu reintegrace gardy zpět do života města Český Krumlov navazováním na autentické tradice a zvyklosti mající oporu v historii a kolektivní historické paměti města Český Krumlov
     
5. Obnovení velitelství a zřízení muzea na zámku v Českém Krumlově (v přípravách)
   • Význam: nezbytný krok pro vytvoření fyzického i finančního zázemí, které umožní obnovené hradní stráži skrze vlastní soběstačnost zajišťovat celoroční každodenní stráž na zámku v Českém Krumlově
     
6. Obnovení celoroční každodenní stráže na zámku v Českém Krumlově (podmíněno splněním bodu č. 5)
   • Význam: vrchol Programu obnovy představující obnovení hlavního poslání Schwarzenberské granátnické gardy
     
7. Rozvoj kultury a péče o kulturní dědictví Šumavy a jižních Čech (probíhá)
   • Význam: etapa uzavírající Program obnovy za účelem propojení historického odkazu hradní stráže v Českém Krumlově s realitou 21. století, jímž se granátnická garda stává prvkem nikoliv mrtvě-historizujícím, nýbrž živým a dále se vyvíjejícím 

1. Obnovení činnosti Schwarzenberské granátnické gardy ✓ (splněno)

Do formálního obnovení gardy v roce 2015 byly veškeré aktivity soustředěny především na preliminární výzkum archiválií. Hlavním počinem v tomto ohledu bylo vydání obsáhlé publikace granátníka Mgr. Martina Voříška, Ph.D., předního odborníka na historii gardové kapely a kapelníka Schwarzenberské granátnické gardy. S oficiálním obnovením Schwarzenberské granátnické gardy a spuštěním Programu obnovy mohly být naše výzkumné a propagační aktivity zesíleny za účelem zajištění dostatečných finančních prostředků, které by umožnily praktické obnovení činnosti gardy u příležitosti významných kulturních podniků a o státních svátcích v areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov a ve městě Český Krumlov jako úvodní krok v procesu reintegrace gardy zpět do života města Český Krumlov, jehož cílem je v konečné fázi plnohodnotná obnova činnosti Schwarzenberské granátnické gardy jako hradní stráže v Českém Krumlově.

Již v roce 2015 tak mohla být ve spolupráci s vedením Státního hradu a zámku Český Krumlov a na základě vůbec prvního odborného výzkumu dochovaných uniforem zrealizována výroba šesti nových granátnických uniforem, pročež Schwarzenberská granátnická garda obnovila svou činnost již na konci roku 2015.

V současné době, tj. v průběhu realizace Programu obnovy, a s ohledem na neexistenci zázemí operuje garda v aktivním provizoriu, tedy při významných kulturních událostech a o státních svátcích, avšak zároveň nadále usilovně pokračuje v projektech tak, aby byla její činnost v areálu zámku obnovena kompletně a plnohodnotně do roku 2018.

Tato předpokládaná činnost zahrnuje čtyři základní aktivity vyvíjené na zámku a ve městě Český Krumlov:

• celoroční každodenní ceremoniální stráž v areálu zámku Český Krumlov
• slavnostní dělové salvy
• slavnostní přehlídky
• hudební vystoupení gardového orchestru a jeho jednotlivých sekcí

V roce 2016 byla obnovena tradice vztyčování gardových praporů na strážnici granátníků na zámku v Českém Krumlově o státních svátcích (viz zde). V současné době se přitom jedná o hlavní činnost, kterou je Schwarzenberská granátnická gardy bez vhodného zázemí v areálu Státního hradu a zámku Česká Krumlov schopna i s ohledem na aktuální podmínky pravidelně a důstojně zajišťovat.

více v sekci Projekty

2. Založení Archivu Schwarzenberské granátnické gardy ✓ (splněno)

V roce 2016 byl na základě rozsáhlého a několikaletého výzkumu založen Archiv Schwarzenberské granátnické gardy. Jeho posláním je shromažďování všech písemných, obrazových a dalších památek spojených s historií a činností Schwarzenberské granátnické gardy do roku 1948 doposud neuložených v archivech či muzeích za účelem jejich evidence, studia a konzervace pro příští generace.

Gardový archiv rovněž disponuje databází, jež k roku 2016 eviduje za účelem studia a výzkumu na 12 000 jednotek původních archiválií a dokumentace z archivů z celé střední Evropy, a dále v digitální podobě uchovává veškeré výpovědi a vzpomínky pamětníků zdokumentované pracovníky archivu spolu se všemi poznatky vzešlými z výzkumné činnosti spojené s Programem obnovy hradní stráže v Českém Krumlově.

Archiv SGG sehrává v procesu citlivé a postupné reintegrace gardy zpět do života města Český Krumlov zásadní a nezastupitelnou roli, jelikož na základě poznatků vzešlých z výzkumu badatelského oddělení zajišťuje, aby tento proces respektoval pravidla historické obhajitelnosti, smysluplnosti a důstojnosti. Úlohou Archivu SGG je však nejenom pasivní dozor nad činností granátníků, nýbrž i praktická aplikace poznatků přímo do procesu obnovy – tj. je to vždy výzkum, který konzultací nashromážděného materiálu a archiválií předchází a následně iniciuje další rozšiřování činnosti gardy, například navazováním na zdokumentované historické tradice.

Více v sekci Archiv

3. Spuštění Systému veřejného financování hradní stráže v Českém Krumlově (probíhá)

Bez iniciativy a zájmu občanů města Český Krumlov o plnohodnotnou obnovu Schwarzenberské granátnické gardy jako hradní stráže v Českém Krumlově není dosažení tohoto cíle pochopitelně reálné. Počínaje rokem 2015, kdy se schwarzenberští granátníci poprvé od roku 1948 objevili na zámku a ve městě Český Krumlov, se však zřetelně potvrzuje, že občané města Český Krumlov jsou hrdí na své kulturní dědictví a že odkaz jejich společné minulosti jim rozhodně není lhostejný.

Na základě místního patriotismu a především vědomí významu obnovení činnosti Schwarzenberské granátnické gardy, jakožto v budoucnu jediné granátnické stráže na území kontinentální Evropy, pro kulturní život v Českém Krumlově, další rozvoj turismus a celkovou atraktivitu města Český Krumlov jako jedinečné destinace v očích celého světa, se českokrumlovští podnikatelé rozhodli podpořit obnovu Schwarzenberské granátnické gardy a její činnost skrze své vlastní podnikání.

Systém veřejného financování, který spočívá na stabilním financování činnosti gardy dobrovolně zapojenými podnikatelskými subjekty v Českém Krumlově, bude spuštěn v průběhu měsíce února 2017.

Více informací v připravované sekci (do 13. února 2017)

4. Obnovení tradičních svátků a slavností v Českém Krumlově (probíhá)

Do roku 1948 představovali krumlovští granátníci ústřední element na kulturní scéně v Českém Krumlově, který jedinečným a nezastupitelným způsobem přispíval ke kulturnímu bohatství tohoto „hlavního města Šumavy„.

Nejvýznamnější činností v tomto ohledu byly pochopitelně aktivity gardového orchestru a jeho jazzbandu, který se  na přelomu 19. a 20. století stal předním hudebním ansámblem ve městě a jehož význam několikrát přesáhl jak hranice města, tak i regionu jižních Čech. Hudební aktivity granátníků však nebyly omezeny jen na vlastní koncertování. V době první republiky hráli podstatnou úlohu v průběhu oslav církevních a státních svátků například tradičním troubením fanfár ze zámecké věže, především na svatého Václava a na Štědrý den.

Do městských oslav se Vévodská tělesná stráž nicméně zapojovala nejen skrze aktivity hudební, nýbrž i ryze ceremoniální. Mezi ty nejpřednější tradice v rukou granátníků se bez pochyby řadí tzv. Bdění u Božího hrobu na Velký pátek, kdy granátníci zajišťovali noční ceremoniální stráž u zinscenovaného hrobu Ježíše Krista v českokrumlovských klášterech. Divácky nejpřitažlivější tradicí však byly každoroční slavnostní salvy z hradních děl, které granátníci pálili ze zámeckého vrchu na svátek Božího těla a o významných výročích.

S ohledem na vytyčený cíl plnohodnotné obnovy činnosti Schwarzenberské granátnické gardy, jsou i tyto vedlejší aktivity vyvíjené granátníky ve městě Český Krumlov do roku 1948 logicky stejně podstatné pro dosažení tohoto cíle jako její ústřední činnost, tj. činnost hradní stráže. V praktické rovině má však obnovování někdejších slavnostní a zvyklostí granátníků zásadní dopad na úspěšnou realizaci reintegraci gardy zpět do života města Český Krumlov. Skrze tyto aktivity, mající oporu v historické kolektivní paměti města Český Krumlov, totiž granátníci nejen symbolicky, ale i reálně sestupují z areálu zámku do ulic Českého Krumlova, přičemž přicházejí do blízkého kontaktu s jeho obyvateli. S ohledem na ryze občanský charakter celého podniku obnovy hradní stráže je přitom právě kontakt a utužování vztahů s občanskou komunitou naprosto zásadní pro zajištění úspěšné reintegrace gardy do života města i budoucí udržitelnosti její činnosti.

K roku 2018 se předpokládá obnovení tradice každoročních slavnostních salv z hradních děl, jež má jakožto každoročně se opakující a divácky vysoce atraktivní událost potenciál stát se jedním z nejvýznamnějších turistických lákadel v rámci roku v Českém Krumlově (viz zde).

• Obnovení činnosti gardového orchestru (v současné době jazzová sekce Kapely Schwarzenberské granátnické gardy pod vedením gardového kapelníka Mgr. Martina Voříška, Ph.D. již příležitostně v průběhu roku ve městě vystupuje. Cílem Programu obnovy je nicméně obnovení kompletního orchestru, který by navázal na činnost předválečného ansámblu.)
• Obnovení tradice slavnostních fanfár ze zámecké věže na svatého Václava a na Štědrý den
• Obnovení tradice Bdění u Božího hrobu o velikonočních svátcích
• Obnovení tradice slavnostních dělových salv
  • Projekt – Výroba nových střelbyschopných děl

více v sekci Projekty

5. Obnovení velitelství gardy a kasáren na zámku v Českém Krumlově (v přípravách)

Schwarzenberská granátnická garda sídlila od roku 1742 až do roku 1948 na II. nádvoří Státního hradu a zámku Český Krumlov, jež se dodnes tradičně nazývá Gardeplac, v přízemních prostorách tzv. Nového purkrabství, rovněž přezdívaném Buchalterie.

Obnova Schwarzenberské granátnické gardy jako hradní stráže v Českém Krumlově může být plnohodnotná pouze za předpokladu, že bude gardě navrácen statut a reálná funkce hradní stráže. Podstatnou podmínkou v tomto ohledu je přitom její životaschopnost založená na existenci zázemí a zároveň i finanční soběstačnosti.

Ústředním bodem Programu obnovy hradní stráže v Českém Krumlově, který v rámci procesu obnovy vymezuje období provizorní činnosti gardy od období činnosti plnohodnotně-obnovené, je proto obnovení velitelství gardy a jejích kasáren v původních prostorách na II. zámeckém nádvoří spolu se zřízením veřejnosti přístupného muzea.

• 

  Granátnická strážnice po první fázi revitalizace

  Rekonstrukce prostor velitelství a kasáren gardy na II. zámeckém nádvoří

• Revitalizace granátnické strážnice na II. zámeckém nádvoří (částečně zahájena již v roce 2016 viz zde)
  
• Obnovení velitelství a zřízení muzea

Schwarzenberská granátnická garda v takovém případě získá jak prostory k vykonávání své činnosti, tak zároveň i základní finanční příjem (vstupné, prodej etc.) určený spolu s příjmy ze Systému veřejného financování hradní stráže podnikatelskými subjekty na zajišťovaní platů zaměstanců za účelem zajištění celoroční každodenní stráže granátníků.

více v sekci Projekty

6. Zajištění celoroční každodenní stráže na zámku v Českém Krumlově (podmíněno splněním bodu č. 5)

Obnovení velitelství gardy a kasáren spolu se zprovozněním muzea (viz bod č. 5) přímo v areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov umožní Schwarzenberské granátnické gardě po 70 letech opětovně zajistit celoroční každodenní stráž na II. zámeckém nádvoří, zvaném Gardeplac.

Již v 19. století a především za první republiky byl vévodský granátník knížete ze Schwarzenbergu na své stráži na Gardeplacu pro tehdejší turisty hlavním zpestřením jejich návštěvy Českého Krumlova. Obnovení celoroční stráže budoucími zaměstnanci a členy gardy na granátnické strážnici spolu s ranními ceremoniemi vztyčování praporu a pravidelným střídaní stráže v hodinovém intervalu představuje vrchol celého Programu obnovy a nejdůležitější cíl našeho společného snažení v rámci procesu obnovy českokrumlovské hradní stráže.

Zajištění přítomnosti granátníka na granátnické strážnici na II. zámeckém nádvoří skrze Program obnovy představuje znovuuvedení unikátního, vizuálně efektního a turisticky velmi přitažlivého prvku zpět do areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov a města Český Krumlov, nemajícího na území kontinentální Evropy obdoby, jenž má potenciál významně ovlivnit rozvoj turismu a s ním spojených odvětví nejen ve městě Český Krumlov, ale i v regionu jižní Šumavy a jižních Čech.

7. Rozvoj kultury a péče o kulturní dědictví jižních Čech (probíhá)

Završením procesu obnovy českokrumlovské hradní stráže se Schwarzenberská granátnická garda stane po 70 letech opět součástí života města Český Krumlov. Plnohodnotné obnovení této jedinečné jihočeské tradice nejenom zvýší turistickou atraktivitu areálu Státního hradu a zámku a města Český Krumlov, nýbrž i přispěje ke kulturní obnově započaté po roce 1989 a stane se tak dalším krokem v rámci postupného znovu-objevování cíleně zapomunetého dědictví našeho města, našeho regionu a naší země v době komunistické diktatury.

Úspěšné završení Program obnovy je nicméně podmíněno propojením historického odkazu hradní stráže v Českém Krumlově s realitou 21. století takovým způsobem, aby se granátnická garda stala prvkem nikoliv mrtvě-historizujícím, pouhou dekorací bez smyslu pro moderní občanskou společnost a místní komunitu obyvatel města Český Krumlov, nýbrž prvkem živoucím, obohacujícím a dále se rozvíjejícím.

Schwarzenberští granátníci nebyli do roku 1948 jen „granátníky“ – byli to v prvé řadě občané města Český Krumlov, kteří se aktivně zapojovali do kulturního a občanského života v Českém Krumlově. Schwarzenberská granátnická garda proto mimo svou stěžejní předpokládanou činnost v areálu zámku a ve městě Český Krumlov rovněž naváže na své dřívější aktivity za spolupráce kulturních a veřejně prospěšných institucí a spolků v Českém Krumlově i v dalších městech spojených s působením granátníků v minulosti.

Mimo oblast kultury působí obnovená garda, jak se zavazuje ve svých stanovách, i na poli charitativním a kulturně-vzdělávacím za účelem celkového rozvoje kulturního i občanského života jižních Čech, přičemž je jejím cílem na základě svého historického dědictví navazovat spolupráci s partnery novými a ve stejném duchu dále rozšiřovat své aktivity na nových úrovních.