Přijměte společné pozvání SGG a Studijního centra ČK na únorovou přednášku z cyklu Schwarzenberský rok v Českém Krumlově na téma „Poslední pouť prince Waltera“, jež povede historik a badatel Mgr. Jan Bouška, doktorand Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Únorová přednáška se uskuteční tradičně ve Studijním centru Český Krumlov na Tumlplacu, I. zámeckém nádvoří, poslední sobotu v měsíci, tj. v sobotu 29. února v hlavním sále od 10:00.
Přednáška bude věnována pohřebním rituálům rodu knížat ze Schwarzenbergu, vévodů krumlovských, v 19. století, jež budou detailně popsány na příkladu pohřbu tragicky a předčasně zesnulého prince Waltera Prospera (1839–1838). Po přednášce (cca 50 min) proběhne otevřená diskuse, určená pro přizvané odborníky a zájemce z řad účastníků přednášky.
V případě zájmu je možné zasílat dotazy na přednášejícího k tématu předem, a to na tuto emailovou adresu: velitelstvi@krumlovskagarda.cz
Poslední pouť prince Waltera
„Pohřební rituály rodu Schwarzenberků v 19. století na příkladu prince Waltera Prospera ze Schwarzenbergu (1839–1841)“
přednáší Mgr. Jan Bouška
sobota 29. února 2020 od 10:00
Studijní centrum Český Krumlov, I. zámecké nádvoří
Anotace / Přednášející
Mgr. Jan Bouška
Je absolventem českokrumlovského gymnázia a dlouholetým pracovníkem správy Státního hradu a zámku Český Krumlov. Vystudoval obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde od roku 2019 v rámci postgraduálního studia pokračuje ve studiu moderních a soudobých dějin na Ústavu českých dějin FF UK. Ve své výzkumné činnosti se zaměřuje primárně na dějiny české šlechty 19. století, a to od dějin „velkých“ po dějiny každodennosti. V současné době se aktivně zabývá problematikou role aristokracie v procesu českého národního uvědomění a jejího vztahu k většinové společnosti obecně.
Anotace / Přednáška
Pohřební obřady schwarzenberské dynastie, předního šlechtického rodu v Českém království, podléhaly po dlouhá staletí ustálenému ritualizovanému schématu, jež bylo od raného novověku až do meziválečného období děděno v rámci rodu z generace na generaci pouze s malými změnami. Poslední poutě členů knížecího domu v čele s panujícími knížaty, a s tím spojené zvyklosti a rituály, reflektující jednak postavení vévodů krumlovských coby „prvních“ po králi v Čechách, tak dobovou středoevropskou módu, významným způsobem spoluutvářely nejen vlastní identitu rodu, ale i jeho veřejný obraz, a tím i vztah s obyvatelstvem jeho panství. V rámci příspěvku bude na příkladu tragicky a předčasně zesnulého prince Waltera Prospera ze Schwarzenbergu (1839–1841) představen průběh pohřebního rituálu příslušníka rodiny vévody krumlovského – od soukromého vystavení těla zemřelého, přes veřejné ostentatio corporis, až po smuteční kondukt a uložení ostatků do rodinné hrobky. Zodpovězeny budou rovněž otázky, zda a případně jak se lišil pohřeb dítěte v rodině panujícího knížete oproti pohřbům dospělých členů rodu, přičemž stranou zájmu nezůstanou ani otázky, jak byla smrt dítěte v užší rodině vnímána a jaký dopad měla na jednotlivé členy rodu, případně podobu pohřebních obřadů.
kompletní anotace k přednášce ke stažení v souboru pdf zde